Zprávy ze srpna 2012. První fáze oprav

Tři zprávy ze srpna 2012, z první fáze oprav od zahájení činnosti sdružení. Pak jsem musela zase odjet do Prahy chystat se na doktorské státnice z filosofie, ale všechno se dobře rozjelo a statek si přitáhl své lidi. S Janou Bauerovou jsme třídily Jirousovu pozůstalost a vyklidily sednici. Kluci z Prostředního vyčistili studnu, zařídil to Jaroslav Prokůpek, který pak fungoval jako prostředník mezi řemeslníky. Ladin Hejl a farář Petr Cicálek dojížděli z Dačic pomáhat. Eva Tomková nám v prvních týdnech pomohla finančně. — Souhrnná fotogalerie z roku 2012 je zde —

Začali jsme opravovat (6. 8. – 11. 8. 2012)

Statistiky: Počet členů sdružení: 51. Peníze na účtu: 35 000 Kč. Přibližné náklady na práci a materiály za týden: 2400 (práce), 4000 (materiály). Tento týden jsme pracovali v sestavě: Františka, Jana Bauerová, Luboš Krumphanzl

Konečně jsme začali něco stavět a to jen díky pomoci členů sdružení a také Lubošovi, který nabídl pomoc s prací, byť jsme se předtím neznali. Tady jen přehled nejdůležitějších počinů. Pondělí: Vyčištění díry v zemi, navožení kamenů pro stavbu. — Úterý: Postavení kamenné zdi. Vymýcení dalších náletů. — Středa: Gruntovní úklid hlavní místnosti, sednice. — Čtvrtek: Oprava štítu hlavní budovy. Gruntovní úklid vejminky. — Pátek: Oprava komínu. — Sobota: Úklid komory. Jinak pozůstalost už je také asi z 99% roztříděná.

Plánované práce: Místní klempíři a pokrývači mi napsali rozpis, kolik by co stálo při další opravě štítu (prodloužení střešních latí, oplechování) a mělo by to být 12 500. To se mi zdá velmi solidní, na rozdíl od jiných nabídek, které jsem dostala. Chci ty práce, které si neuděláme svépomocí, zadávat hlavně místním řemeslníkům.

Stejní lidé se ještě přijdou s tesařem podívat na stodolu a krov vejminky. Krov velké budovy stále přenechávám Skalákovi, který slíbil, že to v říjnu opraví. Studna pořád není vyčištěná, ale Ladin Hejl slíbil někoho na příští týden. Pokud se ani tohle nepodaří, je v záloze pan P. z vesnice, který má čerpadlo. Začínám z toho mít dojem, že za týden to už budu moci nechat chvíli být, odjet do Prahy a připravovat se na státnice. Díky všem za pomoc!

5. týden oprav (13.–17. srpna): Konec první fáze rekonstrukce

Počet členů sdružení: 60, Výdaje za materiály a práci: asi 8 000 Kč. Zůstatek na účtu: 35 000 Kč.

Tento týden jsem byla ve Vydří na delší dobu naposled, ale zdá se, že mohu odjet do Prahy (už nutně musím) a práce bude zdárně pokračovat. Dělali jsme v sestavě já, Luboš K., Ladin Hejl a několikrát přijel Petr Cicálek []husitský farář z Dačic] na menší brigádu. Na konci týdne převzali práci lidé přímo z Prostředního Vydří, z čehož mám největší radost.

Vlastně úplně největší radost mám z toho, že se mi snad podařilo navázat nějaké širší sousedské vztahy (například jsem poseděla jeden večer u ohně s Petrou ze sousedství, která dřív na statek chodila a přátelila se s Magorem i Dášou, chodí mi tam děti z vesnice i dospělí někteří se občas zastaví, nebo já se stavím někde na trochu řeči – u Karásků vedle, nebo s panem Prokopem jsem také několikrát mluvila) a zapojit do celé akce několik lidí z vesnice, například pan Prokůpek nám hodně pomáhá a čištění studny se na konci týdne ujali Vít Kiessling s kamarádem (jméno jsem bohužel zapomněla, omlouvám se). Také jsem nabídla místní mládeži, že by mohli mít v zimě na statku nějakou klubovnu, tak uvidíme. Ze všeho nejvíc si přeju, aby hlavně lidé z Prostředního neměli pocit, že na statku děláme něco „divného“, že jsme uzavřeni okolí a podobně. A jelikož jsem dost introvertní spíše nespolečenská osoba, neumím se tak bavit s lidmi, jako to uměl táta, ale mám radost, že se to snad aspoň trochu daří.

Pondělí 13. srpna

Přijíždím odpoledne a dokončuju úklid komory a přebírání pozůstalosti. Na chvíli se stavuje Petr Cicálek a kope odvodnění „sklepa“ pod vejminkou. (Není to sklep, spíše takový malý „loch“). Přichází Ladin a společně s Petrem a bývalým návštěvníkem festivalu z Kostelního Vydří (jméno jsem opět zapomněla, protože jsem na jména idiot, takže opět omluva) odkrývají velké kamenné kvádry ze studny. Já jsem se toho raději fyzicky neúčastnila, je to dřina děsná. Podařilo se odkrýt studnu a vidíme, že je to nádherná stavba z kamenů! To se už dnes nevidí. (Na fotkách vše zachyceno). Kalovým čerpadlem jsme vyčerpali vodu.

Úterý 14. srpna

S Petrem odkopáváme zem kolem studny. Večer přijíždí Luboš. Stále se řeší hlavně studna. Objednat firmu nebo vyčistit sami? Rozhodovala jsem se několikrát, vždycky jsem už byla rozhodnutá pro firmu, ale zase mě někdo přesvědčil, že je to zbytečné vyhazování peněz, protože si to můžeme vyčistit sami.

Středa 15. srpna

Jezdím s Lubošem po nákupech, sehnali jsme vozík za auto. Znovu jsme vyčerpali studnu a přemýšlíme s Ladinem, zda to vyčistíme sami nebo ne. Seznali jsme ale, že jsme na to asi příliš intelektuální… Nějak se nám tam prostě nechtělo, šířily se různé fámy, že tam může být plyn a podobné řeči. Ale holt studna má přes 5 metrů hloubky a člověk, který ve studni nikdy nebyl, se tam zrovna nehrne. Já jsem tam ale nakonec vlezla ze zvědavosti, po žebříku a na laně přivázaná, dokonce s helmou… Prošťárala jsem dno a zdá se, že tam toho bahna až tak moc není. Plyn tam vskutku nebyl. Nenalézám ale sil tahat ven v kýblech bahno a vlastně nevíme, jak to celé upravit, aby se z toho pak dalo pít. — Luboš spravuje klenbu nad chodbou.

Čtvrtek 16. srpna

Začínám znovu kosit trávu. Luboš odřezává větve nad střechou hlavní budovy, aby neničily střechu. (Celá levá strana hlavní budovy je děsně zarostlá nálety, je to hrozné hospodářství. – Táta nesnesl jakékoli kácení, ale tohle bylo skutečně na škodu, ty stromy prokazatelně ničí střechu). Měníme tašky nad okapem. Večer přichází pan Prokůpek a vida naši „mírnou neochotu“ vyčistit studnu, slibuje, že přivede někoho z vesnice, kdo to udělá.

Přijel také pan Čermák a odvezl si jedny rozbité dveře, že je spraví a zasadí do zdi. Vymění škaredý železný rám za dřevěný a v místnosti, kde má být památník, by tak mohly být slušné dřevěné dveře ve dřevěném rámu!

Pátek 17. srpna

Jedeme koupit okapy na levou stranu hlavní budovy. 20 metrů, pozinkované. Luboš dokončuje ořezání větví, připevňuje okapy. Ladin mě střídá v kosení a přemisťuje zbylé kameny ze dvora na hromadu. Přicházejí kluci z vesnice, pouští se akčně do čištění studny.

Rozhoduju se o kácení stromů, prý se musí pokácet i jasany u studny. To je těžké rozhodnutí pro mě, ty stromy mám ráda, už jsem je i tajně ráno obrečela, rozloučila se s nimi, omluvila se jim. – Je prý nebezpečí, že studnu zničí. Nu, rostou tam spoustu let a zatím nic nezničily, jen prostrkávají mezi spárami kamenů tenké kořínky směrem k vodě, ty velké kořeny do studny necpou. Ale kácení povoluju.

V sobotu jsem to ale nevydržela a zatrhla to telefonem z Prahy. To už jeden jasan ležel. Nedá se nic dělat. Táta by mě totiž za pokácení těchle stromů zabil. A zjistila jsem, že k těm stromům mám vztah takový, že bych to brala jako vraždu. Nu, tak je to poloviční vražda, kterou jsem zavinila. Špatných rozhodnut nadělám ještě kupu. Kdo ví, jaké bude tohle. V pátek večer předávám klíče a práci lidem z vesnice, vyčistí a upraví studnu, pokácejí některé stromy rostoucí ze zdi apod. Jsem ráda, že se bude v práci pokračovat i beze mě a doufám, že to takhle půjde dobře dál!

Naplánovaná práce

• V září se bude opravovat střecha nad štítem – prodloužení střešních latí, oplechování. Už mám zamluvené pokrývače z Dačic.
• Sehnala jsem zadarmo tašky (staré bobrovky) na různé opravy střechy.
• V říjnu by se snad podařilo opravit ten uhnilý trám na hlavní budově, Skalák slíbil, že si to vezme na starost.
• A básník Vít Kremlička se nejspíš chystá na podzim na statku pobývat. Z toho mám taky radost. Provoz statku by tak mohl začít, aniž je tam vybudované potřebné zázemí. (Ona tam totiž není například koupelna, což je pro nás starousedlíky bezvýznamný detail, ale někdo by to třeba mohl brát úkorně…)
• Vítek mi taky slíbil nábytek do hlavní místnosti! Staré zachovalé skříně z podobné usedlosti, jako je tahle. To by mohlo být ideální. Příští týden se na to zajedu podívat.

Co se nepodařilo:

Stodola. Zatím stojí, ale jak dlouho vydrží, těžko říct. Rozpočty, v jakých se zatím pohybujeme, naprosto nestačí ani na přeložení střechy na stodole, natož na opravu několika uhnilých krokví. Až budu v Praze, začnu shánět nějakou dotaci právě na stodolu. Naštěstí je do zimy ještě času dost! — Všem díky za pomoc. Deo gratias!

Zpráva z 26. 8. 2012

Byla jsem se ve Vydří podívat a jde to dobře! Studna je vyspárovaná až nahoru, přitéká tam silný a napohled čistý pramen (necháme si udělat ale rozbor vody, takže zatím není jisté, jak to bude). S panem Prokůpkem, který si to tam k mé radosti převzal na starost, jsme domluvili další práce, všechno za pomoci lidí z vesnice. Peníze zatím ještě nějaké máme, díky členům, takže pořád můžeme tyhle drobnější opravy financovat. (Členů je teď kousek přes 60)

Přijely mi tam dvě velmi milé „delegace“. Jedni z nich dokonce měli zájem o ubytování už na příští rok. Nu, to je pro nás výzva. Pokoj pro hosty by se mohl stihnout do zimy, ale koupelna je v takovém jakoby žádném stavu. – Mám taky radost z toho, jak se tam některým lidem libí, právě že z fotek není až tak poznat, jakou zvláštní atmosféru to místo má. Není to pro každého, ale teď vidím, že jsou skutečně lidé, kterým se líbí právě tohle a že myšlenka s ubytováním není žádná utopie.

Také mi bylo psáno, že bysme měli na tyhle stránky dávat i jiné informace, než zprávy o stavbě. To je jistě pravda, ale upřímně, nemám na to naprosto žádný čas. Marta mi hodně pomáhá hlavně s administrativou (bez ní bych to vůbec nezvládla), ale na nic jiného čas nemáme. Každá z nás má kromě téhle akce ještě svoji vlastní činnost, které se nutně musíme věnovat, tak jsme rády, že je to aspoň takhle. A bratr Daniel, třetí zakladatel sdružení, je teď po maturitě a užívá si zaslouženého odpočinku a připravuje se na další studium, takže po něm také nechceme, aby se staral o stránky. (Ale v září rozjede zase nějaký svůj plán týkající se Magorova statku. – Všichni děláme, co můžeme).

Chystáme brigádu – 2. polovina září

Ve druhé polovině září budeme vyhlašovat brigádu. Bude třeba odkopat hodně země z jedné místnosti (z té, kde jsou uhnilé trámy), aby byla připravená k opravě střechy v říjnu, případně uklidit binec ze spadlé stodoly a roztřídit ho. Zeď pod střechou určenou k opravě vyspraví místní zedníci, to jsem už domluvila, ale právě na celkový úklid té místnosti by bylo fajn najít nějaké akční kopáče. Krumpáče zajistím. A možná jednu paní na vaření (či muže, nevím, proč by měly vařit jen ženy). Já vařit nijak zvlášť neumím a učit se to, s dovolením, zatím nehodlám.

Stačí 3–4 lidi, ubytování zajištěno (na matracích v sednici, to je ta místnost s jámou, je tam také palanda, případně se dá být ve stanu), jídlo snad taky bude, každý si ostatně může vařit v nejhorším sám, nebo se dá jezdit na dobré a levné obědy do Dačic, 6 km, také v Mysleticích (3 km) je hospoda. Sdružení proplatí náklady za cestu. Myslím, že ve 3 lidech se to dá v pohodě stihnout za týden. Já ve Vydří nejspíš po celou dobu nebudu, musím napsat nějaký článek, na který mám grant ze školy. Ale jistě to půjde i beze mě.

Zájemci o brigádu ať se hlásí na frantiska.j@centrum.cz nebo pomocí zpráv tady na stránkách. – Brigáda se bude konat pouze v případě, že bude hotová studna a zjistí se, že je v ní pitná voda. Pokud ne, musíme to vymyslet nějak jinak… Díky všem a zdravím všechny příznivce.