Poslední červencový týden (od 24. do 31.) pobývala na statku výtvarnice Eliška Vrbová, na víkend pak přijela Dana Syslová na další stodolní brigádu. Zbyněk Burian a Honza Krombholz si však vystačili při pokládání pozednice sami, tak Eliška, Dana a Františka vytvořily „vzdoropartu s kalačem“. V textu také vysvětluju nepsaná pravidla práce na statku, která se zvýraznila jejich nezaviněným porušením.
Poslední červencový týden (od 24. do 31.) pobývala na statku výtvarnice Eliška Vrbová, na víkend pak přijela Dana Syslová na další stodolní brigádu. Zbyněk Burian a Honza Krombholz pokládali pozednici a Eliška, Dana a Františka štípaly dřevo kalačem. Elišky obrázky a fotografie ilustrují jeden krásný červencový týden.
Od čtvrtka 20. 7. byly na statku ubytované ženy z vokálního souboru Těsto (alias Dívčí soubor z minulého století). Bylo to poprvé, co statek od začátku rekonstrukce hostil někoho z hudebního světa. Byli také jedni z posledních, kdo tu ještě mohli potkat Julianu Jirousovou, než potom v srpnu zemřela. Z deníku jsem vybrala pár silných momentů, když jí zpívaly před usnutím a pak se s ní loučily.
Prohlídku začínáme před statkem, projdeme dvorem, nahlédneme do místností na hlavní budově, podíváme se na půdu, prozkoumáme některá zákoutí na dvoře, zajdeme na vejminku, ponoříme se do „zelených lázní“ ve spadlé části stodoly, podíváme se do stodoly levé, projdeme zahradou a ocitneme se vzadu v polích v krajině.