V srpnu pokračuje naše snaha o rekonstrukci stodoly, už opravujeme krov. Je to dosti vtipné a zajímavé počínání, protože to děláme bez firmy, po malých kouskách, občas překonáme vlastní hranice. Na konci srpna také zde na statku zemřela moje maminka Juliana, zrovna tu byl Zbyněk na stodole, tak se to promítne i do pracovního zápisu. Ta stodola je zvláštní dílo, nevíme, co budujeme a kdo nám shůry pomáhá, chci to mít zapsané všechno podrobně.

Poslední červencový týden (od 24. do 31.) pobývala na statku výtvarnice Eliška Vrbová, na víkend pak přijela Dana Syslová na další stodolní brigádu. Zbyněk Burian a Honza Krombholz si však vystačili při pokládání pozednice sami, tak Eliška, Dana a Františka vytvořily „vzdoropartu s kalačem“. V textu také vysvětluju nepsaná pravidla práce na statku, která se zvýraznila jejich nezaviněným porušením.

Druhá letošní brigáda na opravu stodoly proběhla o víkendu 7.–9. července. Dělali jsme hlavně betonový věnec na dlouhé severní zdi stodoly. Parta byla opět velmi vydařená a účast hojná.