Letní půda funguje od roku 2023. Může zde od května do října přespávat přibližně deset lidí. Jsou zde dvě postele a několik pohodlných matrací. V rohu je pracovní kout u stolu s výhledem. Na půdě je zavedena nová elektrika a několik zásuvek. Zadní část půdy má zatím provizorní podlahu, ale v případě větší skupiny (cca 15) lidí se dá spát i tam. Na jaře a na podzim zde také míváme lekce jógy. Půda byla rekonstruována zásluhou tesaře Zbyňka Buriana. Elektriku dělal Marek Virgl.
V sobotu 11. května 2024 se na půdě konala první akce pro veřejnost po rekonstrukci. Členové brněnského divadla Mikro teatro zde představili hru Co je v bytí nelze odejmouti, o mimořádném osudu Ludmily Javorové, kterou jako první ženu v katolické církvi vysvětil pro kněžskou službu Felix Davídek, zakladatel křesťanského společenství Koinotes, které působilo v utajení před komunistickým režimem. Bytovou hru pro jednu herečku napsaly spoluautorky Veronika Všianská a Eva Lietavová a všechny role ztvárnila Hana Jagošová.
Vejminka slouží především ke komerčnímu ubytování, ale občas i pro umělecké a další pobyty. Rekonstruována byla v roce 2018. Má samostatný vchod z přední oplocené zahrádky, malou soukromou zahrádku a vlastní koupelnu. V pokoji jsou k dispozici tři lůžka (samostatná postel a jedna postel rozkládací), kuchyňská linka, sporák na dřevo, kuchyňské vybavení, větší knihovna, CD přehrávač.
Nemožné se stalo skutečností a na jaře 2020 začala rekonstrukce sednice s jámou. Výkopy, sundání starého stropu a omítky prováděl Láďa Ryšavý a jeho pomocníci, omítky škrábala a trámy natírala Františka s brigádníky, nové trámy zajistil Zbyněk Burian a jeho tesaři. V galerii je dokumentace prací za rok 2020, včetně původního stavu.
Ivan Martin Jirous zemřel 9. 11. 2011, jeho dcera Františka po něm převzala statek, který se místy podobal spíše ruině. Magor byl vynikající stavitel ze slov, nikoli však hospodář. Statek ale chtěl vždy opravit a mrzelo ho, v jakém stavu ho zanechal. Galerie zachycuje období od července 2012 do konce roku, kdy Jirousovy děti založily spolek Magorův statek a Františka se pak pokoušela začít s rekonstrukcí. Na statek začali přicházet první pomocníci.
První letošní brigáda s cílem pokračovat v rekonstrukci stodoly proběhla 3.–4. června. Přijelo víc lidí, než se ohlásilo, a vytvořila se bezvadná parta, jak pro práci, tak na večerní zábavu u ohně s kytarami a zpěvem. Práce se udělala hromada, jedni zpracovávali dřevo nebo vyklízeli staré nánosy, další pracovali na opravě krovu.
Pokoj pro hosty na hlavní budově je otevřený od podzimu 2014. V pokoji jsou tři lůžka a varná konev. Vedle na chodbě je samostatné WC pro návštěvy. Rekonstrukci provedl Jan Bauer a jeho spolupracovníci ze Staré Říše.