Logo Statku uProstřed
Spolek Statek uProstřed má své logo od roku 2019. Podle nápadu Františky Jirousové ho realizovala Jana Bártová. Máme k dispozici dvě varianty: jedna kulatá a druhá „s domem“. Součástí návrhu je i hlavičkový papír.
Labuť s ostnatým drátem upomíná jednak na Magorovy labutí písně, zároveň je symbolem naděje – labuť vyrůstá z ostnatého drátu, vítězí nad ním. Tak jako Labutí písně, které Jirous ve vězení psal, vyrůstaly z tvrdé zkušenosti věznění a odloučení od rodiny. Labuť vyrůstající z ostnatého drátu má upomínat na to, že jakákoli zkušenost nesvobody a drtivé bezmoci může být proměněna v novou naději, pokud vyvineme určité úsilí. Nedá se to ale udělat tak, že ze situace utíkáme, popíráme temnotu a utrpení – ty se dají překonat jen tak, že je proměníme, vezmeme je jako „kompost“, ze kterého může vyrůst nová rostlina.
Po zveřejnění loga na Facebooku se ozvalo několik (asi čtyři) hodně kritických hlasů. Někteří nám radili, ať si necháme udělat logo jiné, prý je občas lepší žádné logo než takové a tak podobně. 110 lidí ale reagovalo pozitivně, případně „super“, a nijak se k tomu nevyjádřili. Je to tak, že s logem jsem zcela spokojena, je zřejmé, že žádné logo se nemůže líbit všem, a já toto měnit nijak nehodlám, protože přesně odpovídá mým představám. Žlutou barvu jsem měla vždy spojenou se statkem a Prostředním Vydřím, tak jsem ji zvolila za hlavní barvu loga.
Jeden z kritiků loga posměšně pravil, že labuť má v žaludku zaražený ostnatý drát, nebo tak podobně – no ano, vlastně má, protože osobní utrpení nemůžeme překonat tím, že ho odvrhneme a označíme za zlé, vyhodíme do temnot anebo zapouzdříme v podvědomí, ale jen tím, že ho strávíme a proměníme v něco nového. Dáme mu křídla. Křídla dává utrpení jenom víra, důvěra že jsme neseni Někým mocnějším, než jsme my, kdo dokáže dát smysl i tomu, v čem lidský pohled žádný smysl nalézt nemůže. Labuť je pro mne tedy také symbolem víry.
Podobné úvahy by se snad daly nad logem vést. Ale každé logo by mělo zůstat především sjednocujícím symbolem, a v symbolu je vždy přítomno i tajemství a nepojmenovatelné rozpory, protože každý symbol má stále nové možnosti výkladu a v každém vyvolává trochu jiné asociace.